Zájezd, který příjemně osvěžil na duši i na těle.

Výlet seniorů za hranice naší země, není jen tak ledajaká věc. Zájezd do bavorského družebního městečka Aschheimu, se konal ve dnech 19. 8. až 24. 8. 2026 a byl pečlivě zvážen a mistrovsky připraven, panem JUDr. Jiřím Pokorným a paní Mgr. Renatou Klepárníkovou. Jako hlavní organizátoři a také tlumočníci za českou stranu, se nám věnovali krásných 6 dní, s cílem objevit zajímavosti z historie i současnosti, v okolí německého městečka. Jejich kolegy a našimi průvodci na této společné cestě, se zúčastnili po celý týden zástupci aschheimské radnice, sympatičtí průvodci Christian Schurer se slečnami Eleni a Katrin. Přivítali nás hned po příjezdu a našem ubytování v hotelu IBIS, na společné večeři v Partnerském domě.

Ve čtvrtek ráno prvního dne, naše 25členná skupina zamířila na setkání s nejstarším, bývalým panem starostou obce Aschheim, Helmutem J. Engelmanem. Úvodem nám jej představila místostarostka Aschheimu Marion Seitz. Pan Engelman je zakladatelem německého projektu o navázání přátelství s městečky okolních zemí. Popovídal nám své zážitky z doby, kdy naše česko-německá spolupráce začala a sdělil svoji vizi do budoucna.

V České republice si Němci vybrali právě naši obec Jedovnice. Vzájemná družba, trvá již 26 let. V časovém úseku se rozvinula oboustranná přátelství a hlavně cíl, v nich pokračovat do budoucna. Tato sounáležitost je impulzem k organizaci kulturních akcí, a právě vzájemným, poznávacím návštěvám. Po besedě následovalo malé občerstvení a prohlídka archeologického Muzea pravěkých vykopávek, z oblasti.

 Dále návštěva místní knihovny a vycházka po Aschheimu. Zajímavým vkladem zarezonovala prohlídka moderního, bytového komplexu pro sociálně potřebné i zdravotně postižené klienty. Jsem bývalým povoláním ergo a psycho-terapeutka v sociálních službách, a tak jsem hluboce ocenila prostornou a prosvětlenou architekturu tohoto domova, který je důstojným a příjemným místem, k trvalému pobývání jeho obyvatel a obslužného personálu. Překvapilo mne, že tak velká budova se nachází v malém městečku a počítá se s jejím rozšiřováním. Může být námětem i pro nás. V domově nám připravili chutný oběd s milou obsluhou. Následovalo setkání s německými seniory při kávě a koláčích. Po té cesta do likérky „Duke“, kde jsme byli podrobně seznámeni s výrobou drahých likérů a prohlédli si výrobní prostředí, spojené s ochutnávkou.

V pátek po snídani jsme vyrazili MHD do bavorského Mnichova, za doprovodu německých průvodců a přátel. Potěšila nás jízda Metrem, které bylo postaveno kolem r. 1972, z důvodu konání Olympiády v Mnichově. Prohlédli jsme si některé kostely a obrazárnu, nabízející středověké skvosty výtvarného umění. Za zmínku stojí nepochybně centrální náměstí v Mnichově z roku 1158. Roku 1638 byl na něm vztyčen Mariánský sloup, na oslavu ukončení švédské okupace, s nádhernou, zlatou sochou Panny Marie, stojící na půlměsíci, jako Královna nebes. Náměstí též dominuje Nová a Stará radnice. V jednom okénku pod radniční věží, se otáčí v kruhu jakási obdoba Staroměstského orloje v Praze. Z jiného soudku vykoukla návštěva Automobilky BMV. Bylo co obdivovat. Deštivé odpoledne nám vynahradila výborná večeře a usínalo se opravdu dobře.

V sobotu nás obohatila Residenz Solisten a zde klavírní koncert, v podání mladých posluchačů konzervatoře. Odpoledne se uskutečnila návštěva smutného pietního místa, v koncentračním táboře „Dachau“. Večer naopak přišel s veselou náladou a grilováním na zahradě našich německých přátel. Končilo se písničkami v obou jazycích.

Kdy jste naposled pluli lodí? Naše zájezdová výprava v neděli, poslední poznávací den. Jezerní, průzračně čistá voda jezera Chiemsee, nás na lodi převezla na druhý břeh a tam jsme mohli obhlédnout místní klášter s malým hřbitůvkem a projít se po březích jezera. Zaujala mne velmi klidná a tichá atmosféra turismu podél rekreační zóny. Naposledy jsme večeřeli v restauraci „Golf Park Munschen Aschheim“, zasazené ryze v přírodě, s okolními svěže zelenými, golfovými hřišti. Jídlo vynikající, jako vždy. Pak jsme se srdečně a neradi, rozloučili s našimi německými průvodci. 

V pondělí ráno následovalo rozloučení a odjezd domů. Vyslovili jsme srdečné poděkování našim organizátorům, průvodcům a tlumočníkům v jedné osobě, panu JUDr. Jiřímu Pokornému a Mgr. Renatě Klepárníkové. Dále dobrovolnné tlumočnici paní Olze z Jedovnic, jež žila mnoho let v Rakousku. V neposlední řadě pak řidiči autobusu, panu Radimovi Nečasovi, za jeho veškerou ochotu a profesionalitu. Děkujeme samozřejmě komisím cestovního ruchu a mezinárodní spolupráce, Česko – německému fondu budoucnosti a iniciativě obou zaštiťujících obcí, v rámci česko – německého přátelství obcí Jedovnice – Kotvrdovice.

Jako účastnící zájezdu, jsme si odnesli nejspíše poznání o síle lidského porozumění a dobré vůle mezi sousedy. Srdečná sdílení a veselé chvíle spontánní, kamarádské radosti. Kromě toho duševní obohacení krásně udržovaným přírodním prostředím v Německu, v rámci městeček a celé krajiny. A tak naplňujeme a budeme i nadále, vizi a přání nejstaršího starosty Aschheimu, pana Helmuta J. Engelmana.

Zapsala Bc. Hana Bartošková, Jedovnice.